Básně II
Kotníčky
Pár kotníčků ve dlaních
hýčkám zlehka lani
zvoní tiše její smích
pro mé lehty na ní
vousy
i rty v druhém sledu
nemají kde stání
na jazyku, celou z medu
mám ji k umlsání.
28. 7. 2009
- 31
Tváře
Hoří ti líčka
a teď se chystám i na tělo
nestydo
(plácla mě cudně za slovíčka)
však uhořet
se jí celé zachtělo.
4. 7. 2009
- 32
Řasy
Závojem řas
oděnou
lákám tě k pohledu do mých očí
kde jsi zahalená
do našeho těla
sluší, viď?
červenec 2009
- 33
Srdce
Někdo by řekl:
a co, pořád jenom to samé
bim
bam
bim
bam
ale já bych mohl poslouchat věčně
zvon
s tak nádhernou melodií.
červenec 2009
- 34
Vlasy
Schovám se ti do vlasů
kde nejhlubší je den
a šeptat budu nejsladší
jméno ze všech jmen
to jméno ryze sluneční
jež odívá mě zrána
a večer ze chmur vysvléká
jen pro sebe - Jana.
7. 8. 2009
- 35
Duše
A má krajina duši?
Má
je to květina
včelka
bouřný mrak
dravý, i mile zpěvný pták
černozem, jíl, čipohledzdáli
potůček, kde oči uplavaly
štípance, blesky, měkkýmech
ledový
i létem horký dech
duše je vůně, kterou na kraj světa nesu
náruč
mě zvoucí ku poklesu.
9. 8. 2009
- 36
Krajina mokrá
Po dešti
rozkošnicky si vychutnávám hlazení travou
obtěžkanou horkými krůpějemi
červenáš se
unaveně spokojená
až ti paprsky úsměvu roztančí tvář
bude zase pršet
vím
krajina žízní...
7. 11. 2009
- 37
Oči
Studánky
ve stínu ševelících řas
tak jiskřivé
i uzavřené na doraz
opojné, až k hlavy vážné umotání
střízlivé ku všem
jimž v panenkách jen tuší panování.
7. 11. 2009
- 38
Panenská
Ač krajin žen jsem poznal více
jen tvá
mi hladí zřítelnice
tvá jediná je milost sama
milenka
i provždy čistá panna.
9. 11. 2009
- 39
Rty
Na rty ti kladu lásku
svými
s přáním, ať nejsou nikdy bolestnými
jen úsměv ať má domov svůj
na rtech, které šeptají mi:
pomiluj...
20. 1. 2010
- 40
Místečko
Rozkvetlou růži
v podbříšku
ti zkouším uvonět, ulíbat, umazlit, umilovat
marně
je věčná
dokud ji budu chtít vonět, líbat, mazlit, milovat...
6. 2. 2010
- 41
Krajino
Až spočinu v tobě naposledy
živý
nebudu to vědět
ale vím
že tě už nikdy, nikdy neopustím
a tak na tom vlastně
ani nezáleží.
14. 2. 2010
- 42
Klín
Položím ti hlavu do voňavého klína
a promnu prsť i hlínu
mezi prsty
byl by pustý život bez krajin
jež nabízejí štědrý klín
vzývajícím
jen jedinou svou domovinu.
21. 4. 2010 21:11
- 43
Krajina úrodná
Vtiskl jsem ti duši
do dlaně
rozkvétá
staletá zem jí svědčí
kořínky propletené
k nevytržení.
30. 4. 2010
- 44
Mušlička
Máš ji pro mě celou z medu
a já, mlsoun
předem předu
opojné je všechno tvé
po sté
jako poprvé.
10. 5. 2010
- 45
A melodie
Slyším tě
symfonii
kterou nikdo nikdy nenapíše
nezahraje
neuslyší
jen já
skladatel
a navždy jediný posluchač
v chrámu tvého těla
i duše.
20. 5. 2010
- 46
Slzy
Seslanou vodou sladkých vzlyků
na jazyku
podléhám cele v okamžení
tvé cudné touze
po básnění.
8. 10. 2010
- 47
Krajina proměnlivá
Až zdrobníš se mi v náruči
uzardělá studem
doteky tě pomučím
a oba šťastni budem
kruťák a vždy křehká víla
protiklady, snad
někdy role vyměníme
a já se zdrobním rád.
2. 1. 2011 0:42
- 48
Krajina tvá
Zašuměly bory
rozpuštěných vlasů
blankytný se rozlil
očí jas
žírná pole zvou tě
ku promnutí klasů
vše tu vůkol volá:
nastal čas.
Vyzrálé jsou plody
plné krve, mléka
po sklízení touha
palčivá
na tebe jen, milý
krajina tu čeká
v dlaních se ti vláčná
rozplývá.
2. 2. 2011
- 49
Lůno
Dmoucí kopec vedle kopce
a podnimi sopka
v kobce
slůvky sypu závěj hříchů
však ukryta je sopka
v tichu
probuzená náhle kousla
lomí pouta
studu
rozbouřena ústy v hloubce
zve mě dále
půjdu.
19. 3. 2011
- 50
O duši
neustále s tebou hledám odpověď
jaká jsi, ženo
slastí se rozplývám
a přeji si vůbec vědět
všechno?
30. 7. 2011 17:18
- 51
Tvá roční období
Jarem
voní harém prstů tvých
léto
stulí nesmrtelný hřích
podzimem
upadávám s tebou rád
zima
jsi krutá, ale stejně budeš hřát.
21. 9. 2011
- 52
Vlahá
Na čisté hladině
ústa
vychutnávám
tvou cudnou vláhu.
6. 1. 2012
- 53
Krajina hluboká
Jsi taková
obyčejná
jako slunce, měsíc, hvězdy
každodenní
nebe
na zemi.
20. 2. 2012
- 54
Hroty ňader
Umně skryty
vábí muže
pod závojem v květu růže
omamné jsou
hroty žen
hle, krvácím, proboden.
9. 8. 2012
- 55
Milovnice
Maják
na kterém se dnem i nocí rozbíjejí mořské vlny
korunované neutuchající a z vroucího nitra neustále tryskající
tříštivou bělí
statečně odolává svému zmaru
až draný vlk, tím neukojitelně bouřícím mořem způsobený
ukončil
tu živočišnou, do nejzazšího bytí prostupující extázi živlů nejpřírodnějších
a já, mokvající následky naší nezměrné a nejvýše bláznivé jízdy
ku vzepětí novému
zásypem pečlivě ošetřila
neboť
pevně obemknutý maják, do živelně nepravidelných vln se hrdě tyčící
neustále
a nade vše miluji.
1. 9. 2012
- 56
Krajina panenská
Nasněžilo bílo
milé
zdráhá se
však podléhá mé touze
sněhobílem přiopilé.
12. 11. 2012
- 57
Duše
Na krčku prosluněných houslí
tisknu
struny tvého Já
čistě rozechvívaná duše zpívá:
nepřestávej...
17. 10. 2013
- 58
Klín
Nabírám si do dlaní
všechnu tvoji krásu
na poplach ti vyzvání
marně
stavíš hráz
před tvým tělem
klekání
prosba o mou spásu
v údolí se rozplývá
ústy
cudný pás.
4. 11. 2013
- 59
Nekonečná
Procházím se tebou
dnem
i nocí
a stále nemám dost
není místečka, kterého bych se nedotýkal
alespoň tisíckrát
pokaždé jsi trochu jiná a stejná zároveň
čitelná jako slabikář
i tajemná písmem neuchopitelným tulákovi
který tě nikdy nepřestane poznávat
krajino, jen pro mne otevřená...
2. 12. 2013
- 60
Ústa
Spalován tvými ústy
zas
a znova
povstávám
jako pták Fénix
z popela prázdnoty
k nejčistšímu naplnění...
nás obou.
28. 6. 2014
- 62
Oči
Tvé oči laní přehluboké strže
ve kterých vázne žebrák, král
hladí i zraní, tím přitahují muže
jak plástve medu, výhní žár.
Nedosti na tom, že rozum ztrácím záhy
křídla mi poutá svůdný lep
každičký atom se s tvými dlouze páří
jako by žít měl naposled.
Patříme sobě, tak, jak bylo dáno
a vřelé díky za ten dar
až jednou srdce v hrobě bude samo
přec žíti bude věčný pár.
20. 8. 2018
- 62